VOLBA PRO KARLOVARSKÝ KRAJ (VOK)

HANA ZEMANOVÁ: Lázeňství musíme bránit, živí mnoho lidí

Nedávno do našeho kraje zavítala skupina ruských novinářů, aby se porozhlédli a snad o tom něco napsali pro své čtenáře. Je totiž zjevné, že úbytek ruských turistů způsobený především propadem jejich měny – a tedy zdražením všech služeb, které mají platit v zahraničí – má silný dopad na ekonomiku zdejších lázeňských provozů.

Je dobře, že kraj poskytl součinnost agentuře CzechTourism, jejíž nový zástupce v sibiřském Jekatěrinburgu cestu připravil. Ale rozhodně to nestačí.

Pár dní před příjezdem ruských novinářů jsme se s dalšími kandidáty VOK setkali se zástupci hoteliérů včetně vedení krajské sekce Asociace hotelů a restaurací a poslouchali jsme jejich stesky, které se ani zdaleka netýkají jen menšího počtu přijíždějících turistů – s tím se ještě každý hotel umí nějak vyrovnat. Mnohem víc je trápí jiné věci.

Nemalým problémem je například nedostatek hotelového a restauračního personálu, což je jasný námět k tomu, aby se i číšníků a kuchařů týkaly krajské podpory na učňovská místa, které dosud směřují do průmyslových a řemeslných oborů. Nebo nejasnosti týkající se financování a hlavně smyslu existence a budoucích úkolů čerstvě založené Destinační agentury. (Pokud by měla tisknout letáčky, že lidé mají jezdit do kraje, tak ji nepotřebujeme, řekli nám hoteliéři.)

Ne se vším ale může pohnout samotný kraj a já jsem si ze setkání odnesla několik zajímavých podnětů do svého působení v karlovarském městském zastupitelstvu. Např. informaci o tom, že se pracuje na dalším pokusu novelizovat zákon o místních poplatcích a zvýšit maximální možnou částku, kterou mohou města vybírat na lázeňském poplatku. Hoteliéři přitom mají jasno, že by to byl krok proti jejich činnosti, potíž s poplatkem vidí spíš v tom, že města jejich správnou úhradu nedostatečně kontrolují. Nemluvě o tom, že podle jejich názoru je jen málo zřejmé, jak města a obce s poplatkem nakládají, jestli za ně lázeňskému byznysu také něco poskytují. (Na zmíněné minikonferenci VOK doslova padlo, že spíš ne: na zahájení lázeňské sezóny v Karlových Varech například ani nebyly vysypané koše…)

A také budu tlačit na to, aby se vedení města vypravilo za ministrem zahraničních věcí a požádalo ho o prověření, jak se to má s postupem českých zastupitelských úřadů ve věci víz. Hoteliéři totiž zmínili případy lidí, kteří když už k nám chtěli přijet, se zlou se potázali na naší ambasádě. A jeli do Francie, protože francouzská ambasáda s vízy žádné problémy nedělala.

Podobných stesků měli hoteliéři a restauratéři ještě několik a já se jim budu v příštích měsících podrobně věnovat. Lázeňství a cestovní ruch je prostě obor, který je v poměrech našeho kraje nezastupitelný – musíme ho bránit, protože živí mnoho lidí.

(27.6.2016)

 

HANA ZEMANOVÁ: Pravidla nejsou od toho, aby se porušovala

Větou v titulku by se dala shrnout záležitost, která se sice konkrétně dotýká Karlových Varů a jednání zdejšího zastupitelstva, ale v obecné rovině platí i v politice krajské.

Karlovy Vary zadaly bez výběrového řízení zakázku na vypracování studie nového dopravního terminálu ve Varšavské ulici, který na jednom místě soustředí městskou, autobusovou i železniční dopravu. Studii za 780 tisíc korun bez DPH zpracuje architektonické sdružení Studio Hangár.

Nejde jen o to, že město porušuje svá vlastní pravidla a dává tím špatný příklad svým příspěvkovým organizacím, které jinak musí soutěžit zakázky nad 10 tisíc korun. Hlavní problém je, že v řádné veřejné architektonické soutěži by nepochybně mohlo vzniknout více variant a návrhů řešení, než vymyslí jedno studio, a zvýšila by se tak šance na nalezení nejvhodnějšího řešení. Nezapomínejme, že terminál bude ovlivňovat fungování města po desítky let, a proto nemůže obstát tvrzení primátora Kulhánka o úspoře času oproti uspořádání veřejné soutěže.

Stejně tak nemůže obstát zdůvodnění, že zakázka byla zadána napřímo proto, že dotyční architekti problematiku znají, protože jeden z nich je členem pracovní skupiny, která připravuje územní plán, druhý je členem komise architektů. Je to přesně naopak – architekti obvykle přicházejí na neznámé území a musí se v něm umět zorientovat. A z jiných oborů dobře víme, že nové oči mohou odhalit úhel pohledu, který ostatním zůstává skryt právě proto, že se problému už nějakou dobu věnují.

Pokud by argument o znalosti problematiky beze zbytku a za každou cenu platil, je možné se například ptát, proč právní služby městu neposkytuje nějaký místní advokát – s nadsázkou dodávám, že třeba já – a místo toho u nás pracuje pražská advokátní kancelář.

Pravidla, zvláště ta vlastní, se zkrátka porušovat nemají.

(16.3.2016)

 

HANA ZEMANOVÁ: Řešit, co občany trápí, není populismus

Minulý týden ve čtvrtek se na první tiskovce VOK hodně mluvilo o uprchlících a padl i dotaz, jestli vedení diskuse na toto téma v krajských volbách nezavání populismem. Po zbytek dne jsem o tom chvílemi přemýšlela, protože mě ta otázka lehce znejistěla. Ale pak přišla zpráva (např. tady), že Rakousko neustoupí Bruselu a zavede limit na počet uprchlíků přicházejících do země, a já jsem se uklidnila. Naše volání po tom, aby se kraj na uprchlickou vlnu připravoval, rozhodně není zbytečné (a už vůbec to není populismus).

Je zjevné, že přes všechna vyřčená slova i Němci dříve nebo později pochopí, že ani jejich silná země není schopna uživit všechny uprchlíky a migranty, a nějaké limity nastaví také a významně zpřísní ochranu hranic. Lidé, kteří nebudou smět do Německa, se o to ale budou dál pokoušet, a to i nelegálně. Existuje tak značné riziko, že se budou hromadit kolem německých hranic v nikým neorganizovaných prostorech – a to se všemi riziky bezpečnostními, zdravotními i sociálními, která z takové situace plynou.

Je pravda, že kraje mají v azylové a migrační politice jen malé kompetence. Ale právě při souvisejícím zajišťování bezpečnosti, zdravotnictví a sociálních služeb má kraj nepochybně mnoho úkolů, a proto je nezbytné přestat se tvářit, že se vlastně nic neděje, jako to dělá pražská vláda. Je nezbytné se připravovat. Zlepšit fungování Bezpečnostní rady kraje, na kterou z krajského úřadu chodí spíš ti, kdo mají čas, než ti, kteří se ve věci orientují. Maximálně sdílet informace, mezi krajem, obcemi a městy, cizineckou a pořádkovou policií, městskými strážníky, zdravotníky a záchranáři, aby se všichni o problémech dozvěděli co nejdříve, hned na počátku, kdy bývá snazší je řešit. Prověřovat připravenost zdravotnických zařízení a zlepšovat dostupnost záchranné služby. A tak dále.

Ve VOK si myslíme, že náš kraj má dost jiných starostí, než aby se ještě musel starat o uprchlíky. To ale neznamená, že nepřijdou. Občané všechna rizika dobře vnímají a ani politici je nemohou ignorovat. Řešit, co občany trápí, na tom není nic populistického,. To by třeba se mohlo říkat, že je žhářem někdo, kdo pracuje na lepší protipožární ochraně. Ale o hasičích tady na blogu určitě bude někdo z kolegů psát jindy… 

(23.2.2016)

 

HANA ZEMANOVÁ: Budeme pracovat pro kraj

Celostátní strany upřednostňují celostátní politiku. Je to logické – když se přijímá jakýkoli zákon, musí platit všude stejně, v Praze jako v Mikulově nebo v Chebu. Na zohlednění regionálních zvláštností a odlišností není místo. Když pak vláda nebo jednotlivá ministerstva přijímají nějaké rozhodnutí, mohou se na jeden konkrétní kraj soustředit snad v mimořádném případě nějaké živelní pohromy, ale za normální situace musí také měřit všem zhruba stejně. Proto se například dálnice v Česku staví tak, že tam kousek, tamhle kousek, do rodného kraje pana ministra o trošku víc… a pak se třeba divíme, že do našeho malého kraje jezdíme 25 let po několika nenavazujících kouscích dálnic a spojení se zbytkem republiky i směrem do Německa se rozvíjí velmi pomalu.

Jenže řešit problémy kraje, to často vyžaduje otevřeně říci, že vláda a parlament něco dělají špatně. To ale hejtmani a zastupitelé z celostátních stran mohou jen těžko, protože by kritizovali vlastního premiéra, ministry, poslance či senátory. Někteří se toho odváží, ale obvykle to pak s nimi ve straně jde z kopce.

Regionální hnutí jsou v tomto směru ve výhodě, protože nemají celostátní ambice a mohou jasně pojmenovávat vládní a parlamentní chyby a žádat o jejich nápravu. Takové je politické hnutí VOLBA PRO KARLOVARSKÝ KRAJ (VOK).

Budeme pracovat pro kraj. Nemáme celostátní vedení, takže nebudeme muset hájit v kraji politiku, kterou vymysleli v Praze.

(18.2.2016)